Krysař
Krysař – Viktor Dyk
LITERÁRNÍ TEORIE
Literární druh a žánr:
epika, novela, symbolistická próza s pohádkovými a mytickými prvky
Literární směr:
dekadence, symbolismus, česká moderna; napsáno 1911, vydáno 1915; období přelomu 19. a 20. století, inspirace evropskými legendami a pohádkami
Slovní zásoba:
jazyk je spisovný, místy archaický, bohatý na symboly, metafory, básnické obrazy, krátké i dlouhé věty, jednoduchost i poetická stylizace
Figury a tropy:
symbol (píšťala, skála, město Hameln), metafora, personifikace, přirovnání, opakování, ironie, nadsázka, alegorie (kritika společnosti)
Rytmus, verš, rým:
psáno prózou, rytmus určen střídáním popisů, vnitřních monologů a dialogů
Vypravěč (lyrický subjekt):
er-forma, vnější pozorovatel, částečně nahlíží do nitra hlavní postavy
Stylistická charakteristika textu:
lyričnost, symbolika, krátké kapitoly, jednoduché věty, poetické popisy, vnitřní monology, gradace napětí
Postavy:
- KRYSAŘ: tajemný cizinec, umí hrát na kouzelnou píšťalu, osamělý, touží po lásce, spravedlnosti
- AGNES: mladá dívka, čistá, nevinná, miluje Krysaře, zasnoubena s Kristiánem
- KRISTIÁN: Agnesin snoubenec, slaboch, nerozhodný
- SEPP JÖRGEN: prostý rybář, jediný přežije zkázu města
- OBYVATELÉ HAMELNU: symbolizují maloměšťáctví, lhostejnost, pokrytectví
Děj:
Do města Hameln přichází krysař, aby za odměnu vyhnal krysy. Měšťané mu slíbí zaplatit, ale po vykonání práce odmítnou. Krysař se zamiluje do Agnes, která je však zasnoubena s Kristiánem. Po zradě měšťanů a osobní tragédii (smrt Agnes) zahraje krysař na píšťalu tak, že všichni obyvatelé města následují jeho hudbu a zahynou ve skále. Přežije jen prostý Sepp Jörgen.
Kompozice:
chronologická, krátké kapitoly, gradace napětí, symbolické motivy
Prostor a čas:
město Hameln (Německo), neurčitá minulost, pohádková atmosféra
Význam sdělení (hlavní myšlenky, motivy):
kritika maloměšťáctví, lhostejnosti a zrady, síla touhy a osamění, motivy: zrada, pomsta, láska, smrt, osud, vnitřní prázdnota, symbolika dobra a zla
LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku
Dobové vnímání díla a jeho proměny:
v době vydání přijato s velkým ohlasem, považováno za vrchol Dykovy tvorby, dodnes čtené a adaptované
Dobová kritika díla a její proměny:
chváleno pro symboliku, jazyk a nadčasovost, později interpretováno i jako alegorie politické situace
Aktuálnost tématu a zpracování díla:
nadčasová kritika společnosti, stále aktuální téma manipulace, zrady a viny
Srovnání s vybraným literárním dílem:
srovnatelné s Wildeovým Šťastným princem (symbolismus), Erbenovou Kyticí (baladičnost, symbolika), Poeovými povídkami
Známí autoři stejné doby a spojení s autorem:
- Antonín Sova (česká moderna, poezie)
- Otokar Březina (symbolismus, poezie)
- Karel Hlaváček (dekadence, poezie)
- Jiří Karásek ze Lvovic (dekadence, próza)
- Oscar Wilde (symbolismus, pohádkové prózy)